Phalaris arundinacea “Picta” – lesknice rákosovitá

Phalaris arundinacea ´Picta´ Phalaris arundinacea´Picta´ jaro Phalaris arundinacea ´Picta´detail listu

Rozměry výška u nás cca 0,7- 1,2(1,5) m, šířka různá (je výběžkatá)

Nároky: Teplé stanoviště s čerstvou vlhkou až bažinatou výživnou hlinitojílovitou půdou. Až zakoření,na rozdíl od původního druhu, snese i sušší místa, kde je však menší a v létě nevypadá dobře. V teplém klimatu má raději polostín, na chladnějších místech slunce. Je dobře mrazuvzdorná.

Původ: Původní druh pochází z Evropy, Severní Ameriky a východní Asie. Roste v pobřežních partiích a v mokřadech. V zahradách potkáme původní (zelenolistý) druh spíše výjimečně. Také pod jménem Baldingera arundinacea. Kultivar ´Picta´ také pod jménem ´Elegantisima´ a ´Variegata´. Tento kultivar je velmi starý, zprávy jsou o něm již ze 16. století. Byl zároveň velmi oblíbený ve Viktoriánské éře a v našich selských zahrádkách.

Znaky: Odolný výběžkatý porost, rychle se šířící plazivými oddenky do okolí. Široké tuhé a drsné listy mají výrazné bílé pruhy, které při rašení a podzimních chladnějších teplotách přecházejí až do růžova. (podle některých autorů původní varieta ´Picta´ nerůžoví, to je vlastnost velmi podobného kultivaru ´Feesey´, který by měl mít více bílých pruhů a lépe snášet chladné klima, zato více trpět na teplých stanovištích). Jednostrané žlutozelené až žlutavé laty cca 25cm dlouhé se objevují do června výše nad listy, nejsou však příliš dekorativní. Na podzim celá rostlina usychá a zatahuje.V horkých létech pomůže seříznutí a dobrá zálivka, rostlina pak znovu obrazí a je pěkná i na podzim. Tato lesknice je poměrně značně odnožující, je třeba jí věnovat větší prostor, nebo pravidelně odkopávat. Na příznivých stanovištích se může i vysemeňovat. Někdy se zaměňuje s Arrhenatherum bulbosum ´Variegatum´ – ovsíkem cibulkatým (hlíznatým), na rozdíl od něho je však mnohem mohutnější a výrazně výběžkatá.

Použití: Jako porost břehů, zpevnění svahů, spíše pro větší prostory, výplň na problematická místa. Na místa, kde je možné využít její rozpínavost. Do kombinací s většími tmavšími travami, červenolistými keři a trvalkami. Pokud je jako solitera, potřebuje zastřihávat, od léta má tendenci se rozklesávat. Ve stinnějších místech má tendenci se vytahovat za světlem. Skvělá do nádob, protože je dostatečně mrazuvdorná a rychle nádobu zaplní. V nádobách je třeba ale přes sezonu dbát na pravidelnou zálivku a ochránit před úpalem. Vhodná do suchých vazeb.

Péče: Potřebuje přiměřené množství vláhy hlavně v létě a na jaře. Na sušších místech je menší, v létě může mít popálené listy. Na zimu u nás nadzemní část usychá, zůstává však stát. Uschlou hmotu je lepší seřezávat až na jaře (konec března!), ne před zimou. Na jaře pak při dostatku vláhy rostlina rychle naroste do své výšky. Doporučujeme pravidelné odkopávání a tím i obnovu a kontrolu porostu.

Category: