Leymus arenarius – ječmenice písečná

Leymus arenarius porost Leymus arenarius listy

Rozměry výška cca 0,8 – 1,2 m, šířka různá (výběžkatá!!!!)

Nároky: Nenáročná travina. Nejlépe jí vyhovuje propustná kamenitá i písčitá půda na plném slunci, snese i lehký polostín. Nevadí jí větrná stanoviště.

Původ: Leymus je domácí v přímořských vápenitých písčinách a dunách téměř po celém světě, nejblíže k nám se vyskytuje v Západní Evropě a na Sibiři. Také známá pod jmény Elymus arenarius.

Znaky: Řidší neuspořádané trsovité porosty šedomodrých až intenzivně modrých, vějířovitě stavěných tuhých špičatých rýhovaných a pichlavých, cca 1,2 cm širokých listů. Raší v dubnu a rychle nepravidelně přirůstá. Pod zemí se rychle rozšiřuje dlouhými houževnatými oddenky. Za sucha se listy svinují. U nás na zimu většinou zatahuje. Uschlou hmotu je však dobré na stanovišti přes zimu ponechat. Kvete v červnu vysokými dlouhými šedavými až nafialovělými hladkými lichoklasy, které připomínají pšenici. Často se vysemeňuje, proto je dobré květy po odkvětu odstranit. Většinou jsou pěkné jen mladší rostliny. U nás plně mrazuvzdorná. Často zaměňována s Elymus glaucus, která je však podle většiny autorů trsnatá.

Použití: Použití je třeba uvážit. Vhodná spíše pro teplé a sušší oblasti. Skvělá především jako pionýrská rostlina na zpevňování svahů a břehů, či na ne úplně kvalitní pozemky. Vhodná pro skupinové výsadby stepního charakteru v kombinaci s jinými druhy výrazně barevných travin, trvalek a malých keřů v osluněných záhonech a předzahrádkách, kde nebude vadit její rozpínavost. Skvělá do nádob.

Péče: Na jaře (IV) opatrně odstraníme odumřelou hmotu, v průběhu jara pak znovu rychle obroste. Není ji vhodné přelévat. Po odkvětu odstřihneme zbytky květů, zabráníme tím nekontrolovatelnému šíření semen.