Festuca mairei – kostřava atlasská

Festuca mairei trs Festuca mairei podzim

Rozměry výška cca 0,5 – 1,0(1,2) m, šířka podobná

Nároky: Potřebuje dobře propustnou lehkou kamenitou i písčitou, ne příliš výživnou půdu na slunném až polostinném místě. Na příliš vlhkých stinných místech s těžkou půdou může vymrzat či vyhnívat a nevypadá pěkně. Nevadí jí větrná stanoviště. V příliš horkém létě může zasychat. Při dodržení pěstebních podmínek je u nás plně mrazuvzdorná.

Původ: Pochází z Maroka, roste podél řek v pohoří Atlas. Dosahuje nadmořských výšek i 2300m.

Znaky: Jedna z největších kostřav. Má výrazně husté ježaté trsy šedozelených tuhých špičatých listů cca 0,5 cm širokých. Raší v průběhu dubna a rychle přirůstá. U nás většinou listy vydrží zelené přes zimu. V tužších vlhkých zimách pak část může oschnout. Kvete od června do července vyššími slámovými řídkými vzušnými úzkými latami vzpřímeně rozloženými nad celým trsem. Často zaměňována s ovsířem (Helictotrichon sempervirens), který je na první pohled velmi podobný, ale listy má šedomodré a užší. Festuca mairei většinou narozdíl od Helictotrichonu snese více vláhy a sněhu.

Použití: Vhodná především pro skupinové výsadby přírodního a stepního charakteru v kombinaci s jinými druhy výrazně barevných travin, trvalek a malých keřů v osluněných záhonech a předzahrádkách. Vhodná pro barevně laděné lemy. Je dobré pamatvat na to, že odkvětu nebývá již tak atraktivní a v příliš suchých létech může zasychat a trpět rzí.

Péče: Na jaře (III) opatrně vyčešeme rukavicí odumřelou hmotu, v průběhu jara pak při dostatku vláhy znovu rychle obroste. Po odkvětu odstříhat květy, jinak se může vysemenit. Někdy po tužších vhkých zimách může být hodně proschlá, ale většinou opět obrazí. U nás potřebuje v zimě dobře odvodněné stanoviště. Starší trsy rozdělíme a rozsadíme, tím obnovíme kondici rostlin.