Helictotrichon sempervirens / ovsíř vždyzelený
 |
 |
 |
 |
Rozměry:
výška cca 0,6 - 1,0 (1,3) m, šířka podobná
Nároky:
Ideální je velmi dobře propustná lehká kamenitá i písčitá půda na světlém teplém chráněném místě, snese i lehký polostín. Na vlhkých místech s těžkou půdou může vymrzat či vyhnívat a trpí rzí. Nemá rád, když na něm dlouho leží větší vrstva sněhu. Nevadí mu větrná stanoviště.
Původ:
Původní druh je domácí na pastvinách a skalách jihozápadních Alp a Itálie. Také znám pod jmény Avena glauca a Avena sempervirens.
Znaky:
Husté štětinaté trsy šedozelených až stříbřitě modrých úzkých vějířovitě stavěných tuhých špičatých listů. Raší v březnu a rychle přirůstá. U nás většinou listy vydrží zelené přes zimu. V tužších vlhkých zimách pak část oschne. Kvete v červnu vysokými zelenými až žlutými řídkými vzušnými latami široce rozloženými nad celý trs. Někdy se vysemeňuje, proto je dobré květy po odkvětu odstranit. Při dodržení pěstebních nároků plně mrazuvzdorný.
Použití:
Spíše pro pro teplé a sušší oblasti. Vhodný především pro skupinové výsadby stepního charakteru v kombinaci s jinými druhy výrazně barevných travin, trvalek a malých keřů v osluněných záhonech a předzahrádkách.
Péče:
Na jaře (IV) opatrně vyčešeme rukavicí odumřelou hmotu, v průběhu jara pak znovu rychle obroste. Není dobré ho přelévat. Někdy po tužších vhkých zimách již neobrazí. U nás potřebuje v zimě opravdu dobře odvodněné stanoviště. Po 3-5 letech trsy rozdělíme a rozsadíme, tím obnovíme kondici rostlin.