Luzula sylvatica / bika lesní

luzula_sylvatica_listy

Luzula sylvatica listy

 
luzula_sylvatica 
luzula_sylvatica_nakvetani

Luzula sylvatica nakvétání

 
luzula_sylvatica_kvety

Lluzula sylvatica květy

 

Rozměry:
výška okolo 0,25 – 0,45 m, šířka různá

Nároky:
Propustná kyselá a humózní vlhká půda v polostínu až stínu. Když je pravidelně zalévána, vydrží i sušší světlá místa, můžou jí tam však v zimě osychat listy a nevypadá pěkně.

Původ: 
Původní evropský druh z vlhčích horských lesů. Vyskytuje se i v Turecku a na Kavkaze. Také pod názvem Luzula maxima.

Znaky:
Při dodržení pěstebních podmínek spolehlivě mrazuvzdorný, stálezelený hustý trsovitý porost nádherně trávově zelených tuhých cca 2cm širokých, fontánovitě odstávajících listů. Ke konci sezony jsou listy již delší, jakoby „vytáhlé“ a většinou poléhají. Rozšiřuje se pomalu pomocí podzemních plazivých oddenků. Kvete od dubna do května zajímavými jemnými tmavě hnědými ochýřenými kvítky sestavenými do „kytiček“ (kružel) na vzpřímených stéblech. Nové listy raší od dubna. Rostliny jsou na dobrém stanovišti dlouhověké a nepotřebují téměř žádnou péči. Vzhledem k jejímu původu jí vcelku nevadí ani hustý listový opad na podzim. Má několik zajímavých kultivarů.

Použití:
Vhodná jako skvělý dlouhověký podrost dřevin v přírodě blízkých výsadbách na místech chráněných proti přímému slunci v kombinaci s jinými druhy stínomilných travin, cibulovin, trvalek a kapradin. Nádherný doplněk pro jarní i podzimní efekt v lese. Květy vhodné pro sušení. Poměrně nenáročná rostlina.

Péče:
Na jaře (IV) opatrně odstraníme oschlé zbytky listů, nikdy nestříháme u země!!!. V přírodě blízkcch partiích klidně počkáme až proraší, stařina chrání nově se vyvýjející listy před pozdními mrazy a ostrým jarním sluncem. Starší porosty (cca 8-10leté) rozdělíme a rozsadíme, tím obnovíme kondici rostlin. Je dobré pamatovat na dostatečnou zálivku v létě, v nižších teplejších polohách může osychat.